2012 – Hudba

30.6. – 14.7.2012              HUDBA – RS Pařez u Jičína

Takt nultý – sobota 30.6.2012

První akordy naší letošní symfonie zazněly v Karlíně. Znělo to přibližně: Eh, šoup, strk, Uááá. Eh, šoup, strk, Áu. Což jsou zvuky, které lze slyšet, když se nakládá vozík a autobus. Cesta do Pařezu pak proběhla čtyřtaktně autobusem a dvoutaktně Vosou. U Prachovských skal nás na Pařezu čekal oběd, vybalení věcí, ubytování na pokojích a odpoledne i vycházka do blízkého okolí (ke zřícenině Pařezu), kde jsme si zahráli první hru. Spočívala v poznávání preludovaných písniček. A protože nebyly zatím určeny žádné kapely, orchestry, bandy ani týmy, tak body byly udělovány konkrétním muzikantům.

čtyřtaktní jízda na Pařez

Kdopak pozná tento úryvek?

A kdo postaví stan?

Takt První – neděle 1.7.2012

Protože pořád ještě nebyly určeny žádné skupiny, tak zatím hrál každý sólo. A co se hrálo? Výroba rockové čelenky, Poznávání zvuků (každý muzikant musí slyšet všechno) a Přehrání tónů na Xylofonu.
Odpoledne přišel Gramo von Gramm (čti: Gramofon Gram), světoznámý hudební skladatel, který dostal nabídku od mimozemšťana na vytvoření nejlepší skladby ve vesmíru, ale záhy zjistil, že na to prostě nemá, že můza ho už nelíbá tak vášnivě, inspirace se ztratila v denodenní všednosti a že jedinou cestou je najmout si někoho jiného. Proto byla utvořena POROTA alá „Pařez hledá talent“ a jednotliví porotci si vybrali, dle předvedených muzických výkonů, své týmy.
Ty si pak po večeři vymyslely své názvy, pokřiky a podopné muzikálie. A protože chytré telefony jsou opravdu chytré, tak jsme mohli i změřit, kdo je nejhlasitější.

Vojta hraje na Xylofon	Véna přemýšlí, kterou věcí vyluzovala Jitka zvuky	tady už se vyrábí rockové čelenky
Je jasné, co se dělá v jídelně?	A na verandě?	Porotci: Vítek, Jirka a Madona si vybírají své koně.
A takto to nakonec dopadlo:
DVOUSTUPŇOVÁ STUPNICE BEZ TÓNŮ V MUZICE Ríša, Ptápa, Vítek, Zdenka Lenka, Mysha, Dan, Jáchym Nikola H, Bára K, Michal V, Jirka N Lukáš V, Verča B, Lucka C, Adéla R Míša G, Laura G, Michal J, Verča K Silva L, Verča Š, Tomáš H, Fanda S	NAČŮRÁNO DO POLÍVKY Olga, Tomáš, Jirka Štěpka, Bára, Soňa Martin B, Erik M, Véna N, Míša P David K, Míra M, Laura S, Míša H Jana H, Žaneta M, Tomáš P, Katka Č Vláďa S, Péťa Š, Verča Z	BABEN PIŠTILA Wofce, Honza, Poetyk, Filip Zuzka, Madona, Jitka Vojta č, Miges G, Vojtěch K, Týna P Tomáš B, Lucie H, Petra B, Katka D Tomáš K, Roman M, Markéta M, Zuzana B Anna T, Bára Z, Vojtěch Z

Takt Druhý – pondělí 2.7.2012

Dvoustupňová stupnice bez tónů v muzice, Načůráno do polívky i Baben Pištila se samozřejmě rozhodli, že Gramo von Grammovi pomohou (slíbil za to totiž odměnu 🙂
Ale než se člověk pustí do skládání hudebního díla, musí umět takovéty věci jako notové osnovy, houslové klíče …… a noty.
První soutěž mezi týmy spočívala v rychlém (a přesném) nakreslení pořádně dlouhých notových linek. Ty pak byly vyvěšeny a zapisovaly se do nich noty, které týmy získávaly místo bodů.
Dole na hřišti pak všichni hledali a sbírali svinuté noty příslušné barvy.
A když už tam byla notová osnova ve velkém, tak jsme se s ní hezky seznámili při jejím průlezu.
Odpoledne jsme vyrazili na louku za rybníkem, kde jsme si zahráli první triely (triel je závod tří muzikantů z každého oddílu, kteří pro něj vyhrajou 3, 2 či 1 notu dle umístění). V tomto trielu se těm třem zavázali oči a každý musel poslepu dojít k jinému nástroji (loutna, harmonika, píšťala).
A večer samozřejmě diskotéka, když už to byl ten hudební tábor.

Gramo von Gramm se snaží koordinovat noty	Hóódně dlóuhá nótóvá ósnóvá	práce v notové osnově je těžká
za zvukem loutny	za zvukem harmoniky	před zvukem píšťaly

Takt Třetí – úterý 3.7.2012

Dopoledne nastal čas zkontrolovat hudební kvalitu týmových pokřiků a zkontrolovat vyrobené hudební nástroje. Znáte Prokopa Bubna? Nevadí, to málokdo. Ale alespoň jsme si zkusili, v jaké výšce dokáže každý takový buben prokopnout.
Mezi důležité schopnosti každého hudebníka patří i ladění varhan. Zkusili jsme i vokální dovednosti.
A potřeba bylo i zkusit, jak si kdo povede jako dirigent. To jsou takoví ti lidé, co mávají klackem před velkými orchestry a vypadají jak tučňáci. A volný čas si krátí hraním s dirigentskou čepicí a prostrkáváním taktovky pod svým oblečením.

To vypadá na vysokého Prokopa Bubna.	Míša je šikovný ladič varhan	Anička, Lucka a Markéta si krátí čas prostrkáváním taktovky.
Dirigent Tomáš	Využití notových osnov při bodování	Madona s Adamem ukazují dokonalou souhru při hraní na umělohmotnou verzi xylofonu

Takt Čtvrtý – středa 4.7.2012

K hudbě neodmyslitelně patří i tanec, důležitý komunikační prvek, který lidem umožňuje sdělovat ostatním své pocity a nálady. Ve středu jsme si vyzkoušeli právě takové sdělování. Zkusili jsme nejprve takové jednoduché taneční prvky, hlavně rukama, říká se jim gesta. První ve štafetě se vždy nějaká ta gesta naučil a pak předal druhému, ten třetímu, až k poslednímu.
Pak jsme to zkusili v náročnější úpravě a předávali jsme grimasy.
Pak jsme to trochu rozhýbali, pěkně ruce nahoru a třikrát v rytmu bubnů kolem dokola.
V Africe existuje domorodý kmen, ve kterém se hudební dovednosti dědí spolu se schopností stočit jazyk do ruličky. Tak jsme to také zjistili. A práci s Jojem jsme si také prověřili. A také kreslení not jsme si prozkoušeli. A také chlazení v bazénku. A těšili jsme se na čtvrtek.

Pořádný úsměv.	Pěkně ruce nahoru a tančit.	A chlazení.
Načůráno do polívky.	Baben Pištěla	Jo, jo, je to Jo-Jo (a Bára samozřejmě)

Takt Pátý – čtvrtek 5.7.2012

Na Trosky,
na trosky.

Trasa ku
Trosky.

Naše doprovodné vozidlo, všem dobře známá VOSA	Někdy to bylo kapánek do kopce	A někdy s výhledem na cíl cesty
Klucí, vyhlídka je na druhou stranu	Nevypadá Týna trochu vyjukaně, jak juká na ty krásy vůkol?	Vojta s Verčou vypadají kapánek unaveně

Takt Šestý – pátek 6.7.2012

Následující dny byly v rytmu Country Music. Střílelo se na plechovky a speciálním prakem, jezdilo na mechanickém býkovi.
A vedle bazénu, kde jsme byli pečený, vařený, se lasem chytal kůň a skládalo zvířecí pucle.

Liminádový Joe	Toto není Limonádový Joe	Toto je opět Limonádový Joe v podání amatérského divadelního souboru
Trochu canisterapie	Trochu skládání	Trochu lasování

Takt Sedmý – sobota 7.7.2012

Sobotu jsme začali scénkou s rustikálně-country tématem, která měla navodit hudební styl country a byla předzvěstí dojení krav na speciálním simulátoru.
Ale děly se i zajímavější věci mezi nebem zemí. Pěkně do kšírů, vytáhnout nahoru a Uíííííí do vody po lanovce.
A na návštěvu také přijeli kluci se Sound-systemem, takže sobotu jsme mohli ukončit pořádnou diskoškou, nebo jak se tomu říká, když to hraje z hodně velkých reprobeden.

Rustikální Country dozvuky	Copak se to tady chystá?	Uáááááááááááááááááááá!
DJ Miges	Sound system v plném proudu	Lukáš to má rád nablízko repráků

Takt Osmý – neděle 8.7.2012

Neděle je sice od slova nedělat, ale my jsme si to nicnedělání rádi odepřeli. Stříleli jsme z luku. Plavali (také brodili, chodili, kuckali) jsme slalom, hráli písničky, soutěžili v tanci a protože hudba je šoubyznys a v tom se točí velké peníze, chytali jsme je v chytací kabince. Odpoledne nám naši soubydlící hasiči nabídli zkusit si zastříkat požární hadicí. A protože k tomu se každý hned tak nedostane, rádi jsme si to zkusili.

I při střelbě z luku lze tvořit hudbu: „šssss, tzzz, uiuiui, bum“.	A protože je úmorné vedro, tak se trochu chladíme při vodním slalomu.	Hasiči, kteří bydleli taktéž na Pařezu, umožnili každému zkusit si hasit hasičskou hadicí požár v …. rybníce. Možná to nedává smysl, ale bylo to jen jako.
Místní kapelu rozšířila i Terezčina tahací harmonika.	Ááá, tady se závodně tancuje podle promítané předlohy.	Fanda by byl výkonný produkční, jak jde o prachy nezná bratra.

Takt Devátý – pondělí 9.7.2012

Pondělí bylo věnováno Rocku a Beatu, hudebním stylům neodmyslitelně spjatých s hospodami. Zkoušeli jsme například skládání cigaretových papírků nebo čepování té správné míry piva. Říká se, že hospodu dělá obsluha. A co by to bylo za obsluhu, kdyby si nepamatovala, kdo co chtěl. My jsme zkoušeli paměť, kdy si každý musel zapamatovat spoustu rockově (hospodsky) laděných předmětů ležících kolem výletní cesty pořádané naší hudební vosou.
Odpoledne jsme vyrazili na bigbeatově laděnou vycházku do Blat, kde jsme v místním hostinci navštívili přímo pro nás pořádaný koncert. Kapela se jmenovala Smradlavé Hračky a trochu nás zklamaly, protože sice výborně hrály, ale moc nesmrděly.

Vojta při skládání cigaretových papírků.	Nalévání té správné míry piva zaměstná někdy až 3 lidi.	Naše hodná hudební VOSA.
Víme, kde to bylo. V hostinci Na Blatech.	Víme, co to bylo. Smradlavé Hračky.	A víme, co jsme tam dělali. Tancovali.

Takt Desátý – úterý 10.7.2012

I muzikanti si občas rádi vyrazí na výlet. Třeba do Jičína, známého to města hudebníků. Také si rádi zaplavou v místním Aquacentru, dají si obýdek v parku, vycházku po městě a pak jedou zpátky celí uondaní, vyzpívaní a unavení, ale šťastní.

Bazének je holt bazének.

A když má i skluzavku, je to lepší.

Vosa jako doprovod nemohla chybět ani na jičínském náměstí.

Takt Jedenáctý – středa 11.7.2012

Pokračovali jsme v hudebním režimu. Procvičovali jsme dirigování. Trhali jsme struny. A večer jsme si zazpívali u táboráku a od něj putovali do hudebního stanu, kde byla připravena úžasná světelná a zážitková show.

Nacvičování třídobého dirigování.

Ohýnku, plápolej.

Tématicky laděná světelná šou.

Takt Dvanáctý – čtvrtek 12.7.2012

Čtvrtek, čtvrtek, zpívá každý krtek. Což by se dalo popsat jediným slovem. Karaoké. A jako každý rok ke konci tábora, byly uvedeny tři divadelní kusy. Samozřejmě s hudební tématikou. Kromě toho všeho jevištního předvádění byly také vyhotoveny a vyhodnoceny týmové výtvarné koláže.

Porota hodnotící zpěv při karaoké.

Diváci ani nedutali.

A na jevišti se děly věci k neuvěření.

Takt Třináctý – pátek 13.7.2012

Většina muzikantů i lidí považuje pátek 13. za nešťastný den. Do tábora zbývalo už jen pár hodin, takže opravdu malinko nešťastný byl, ač jsme se ho snažili zešťastnit ještě několika soutěžemi a večerní diskotékou.

Nebojte, Vénu tam nikdo hodit nechtěl. Tedy, možná chtěl, ale rozhodně nehodil.

Na Galavečer se každý hodil do gala.

A každý dostal pamětní list.

Takt Čtrnáctý – sobota 14.7.2012

Sice existují mnohem delší písně, ale ta naše měla jen 14 taktů. Zazněly poslední tóny a píseň skončila. Ale aspoň jsme se mohli začít těšit na příští rok.

Pápá a sbohem, milý Pařeze.

I tobě, ztichlý rybníku.